Opravdu "jen" ryby?

13. července 2006 v 21:05 | Převzato z webu |  Masný a mléčný průmysl
České republice je chov ryb, zvláště kaprů velice rozšířen. Např. v roce 2001 bylo vyprodukováno přes 20 tisíc tun živých ryb a z toho nejvíce kapr obecný (přes 17 tisíc tun). Asi 50 % ryb se vyváží do zahraničí. Kapr v rybnících je odchován v pro něj přirozených podmínkách i na přirozené stravě (zooplankton, bentos). Přikrmován je nejčastěji pouze obilovinami jakožto zdrojem energie. Výlov kapra probíhá od října do poloviny listopadu. Kapři jsou pak umístěni do sádek, kde jsou ponecháni zhruba šest týdnů pouze ve vodě bez bahna, čímž se zlepší chuťové vlastnosti masa. Dojde tak i k úbytku nežádoucího tuku.
Prodej vánočních kaprů: Kapr má v té době za sebou již velmi náročné období, tj. časté přesuny a změny teplot (počínaje výlovem, umístěním do sádek, pak do prodejních kádí, popř. i domů do vany). Dochází u něj rychleji ke ztrátě zásobních látek, ale i k poraněním. Kapr by se už v žádném případě neměl vracet zpět do rybníka, zvláště pokud ho máme již doma ve vaně. Rozdíl teploty vody ve vaně a v rybníku je velký a když kapra vypustíme pod led, okamžitě zahyne. Navíc manipulací s ním a jeho pobytem v sádkách u něj došlo k většímu úbytku zásobních látek, tudíž by s nimi nemusel vystačit do jara nebo již nezazimuje přirozeným způsobem (na podzim se ukládají k zimnímu spánku, jsou téměř nehybní u dna a žijí z tukových rezerv). Je proto nejlépe ušetřit kapra další manipulace a změn prostředí a raději jej co nejdříve usmrtit, nejlépe již u prodejců. Prodavači by měli být poučeni o vhodném zacházení a musí ovládat způsob, jakým je povoleno kapra co nejrychleji a nejšetrněji zabít. Při manipulaci s rybou je zakázáno vsunovat prsty do žáber a očí, mačkat útroby, zbavovat šupin za živa, usmrcovat ryby udušením na vzduchu nebo je znecitlivovat umístěním v ledové vodě při teplotě 4°C nebo nižší. Dále se ryby nesmí usmrcovat a vykrvovat jiným způsobem než je popsáno níže. Voda v kádích musí být minimálně 1× denně vyměněna, musí být zdravotně nezávadná a mít teplotu do 10°C. Poměr ryb a vody u kaprovitých má být 1 : 2 až 1 : 1,5, u ostatních ryb nižší. Pro zajímavost: Ve Velké Británii je ročně poraženo kolem 70 miliónů lososů a pstruhů. Před poražením jsou běžně ponecháni o hladu po dobu 7 až 10 dní. Způsoby usmrcení pstruhů jsou leknutí na vzduchu nebo na ledě. Chladící vliv ledu prodlužuje dobu, po kterou je umírající ryba při vědomí na skoro 15 minut od doby, kdy byla vyjmuta z vody. Již před 5 lety vládní poradní Rada pro welfare hospodářských zvířat doporučila, aby tato metoda byla zakázána. Ta je přesto stále široce používá. Jinou nelidskou metodou porážky lososů a pstruhů je omráčení oxidem uhličitým. Při koupeli ve vodě nasycené oxidem uhličitým sebou ryby mlátí. Přestanou se pohybovat po 30 sekundách, ale vědomí ztrácejí až po 4 až 9 minutách. Pokud jsou lososi usmrcováni přeříznutím žáber, hrozí nebezpečí, že se ryba pouze znehybní, ale vykrvácí při vědomí.
U nás, až na tzv. pstruhárny, kde jsou intenzivním způsobem chováni pstruzi, chov ryb nedosahuje takovýchto intenzivních forem a je pro kvalitu života ryb přijatelnější. Zákon u nás umožňuje ryby zabíjet stejným způsobem. Ani lov mořských ryb není bez problémů. Do sítí se omylem chytají i ryby nežádoucí ("plevel" - až 50 %) a tím dochází k velkému odrybnění oceánu. Například při lovu tuňáka se do sítí dostanou i tisíce delfínů, kteří pak v sítích hynou. Utrpení na rybích farmách Ve Velké Británii je každoročně chováno a poraženo 70 miliónů ryb. Z nich je nejvíce lososů a pstruhů, ale rozvíjí se také chov dalších druhů - například tresky a platýse. V naprosté většině případů se jedná o intenzivní způsob chovu.
Namačkáni v klecích Průmyslový chov ryb může být stejně intenzivní jako kterýkoli jiný velkochov. V každé mořské kleci je namačkáno až 50 000 lososů. Nedaleko skotského západního pobřeží a ostrovů jsou lososi chováni v takové hustotě, že na každou ¾ metru dlouhou rybu připadá prostor velikosti vany. Takto hustě vměstnáni lososi plavou neustále dokola kolem okrajů klecí, tak jako přecházejí v klecích sem a tam zvířata v zoologických zahradách. Ryby mají odřené ploutve a ocasy, jak se odírají o stěny klece a jedna o druhou. Taková hustota a uzavření na malém prostoru může u ryb vyvolávat stres a vést k větší pravděpodobnosti (náchylnosti) k úhynu. Miliony lososů uhynuly při opakujících se vlnách vážných onemocnění. Úmrtnost na průmyslových rybích farmách je alarmující. Oficiální čísla udávají průměrnou úmrtnost během chovu v moři 10-30 %, což je číslo, které by u jiných druhů hospodářských zvířat znamenalo vážné bití na poplach. Oči ryb jsou zvláště citlivé na stres. Od poloviny 90. let byl zaznamenán vysoký výskyt šedého zákalu u lososů, a to často tak vážného, že vede ke krvácení z očí a k oslepnutí.
Zamoření parazity Intenzivní chov ryb vede k závažnému zamoření parazity (sea lice), které, pokud není ošetřeno, vede k velkému strádání a úhynu postižené ryby. Tito malí korýši parazitují na hostitelské rybě. Mohou tak vážně poškodit oblast kolem hlavy, že živá ryba má potom odkrytou lebku. Dnes užívaná opatření proti těmto parazitům spočívají v použití silných nervových toxinů. Ryby jsou natěsnány dohromady a vykoupány v roztoku organofosfátů nebo syntetických pyretroidů, a nebo je jim lék podáván v potravě. Panuje obava, že tyto metody mají negativní dopad na životní prostředí. Jinou metodou může být koupání ryb v dráždivém (roztoku) peroxidu vodíku nebo použití jiné ryby (pyskouna) - "čističe", který doslova ožere mořské vši z těla lososa. Mnoho pyskounů však umírá vlivem stresu či hladovění, což nesvědčí o nijak vysoké kvalitě života těchto ryb. Rozsah výskytu poranění ploutví a ocasů, vlny onemocnění, šedý zákal vedoucí k oslepnutí, deformace těla, abnormální chování, vysoká úmrtnost a vysoký stupeň zamoření parazity - to vše svědčí o tom, že reformy v průmyslovém chovu ryb jsou nutné.
Pstruh Osud jiných druhů ryb chovaných na velkofarmách může být ještě horší než osud lososů. Ve Velké Británii je každoročně na farmách vyprodukováno kolem 35 miliónů pstruhů, více než polovina z nich v Anglii a Walesu. Jsou natěsnáni ještě více než lososi, v rybnících nebo nádržích s rychle proudící vodou, a často jsou usmrcováni nelidskými metodami. Je proto akutně nezbytné zaměřit svou pozornost na životní podmínky průmyslově chovaných pstruhů. Pstruzi mohou být natěsnáni v hustotě 60 kg ryb na m3, což odpovídá 27 pstruhům v prostoru velikosti vany. Běžná hustota je 30 až 40 kg ryb na m3. Tak vysoká hustota chovu vede u ryb k velkému počtu poranění ploutví a ocasů.
Hladovění a jatka Ve Velké Británii je ročně poraženo kolem 70 miliónů lososů a pstruhů. Před poražením jsou běžně ponecháni o hladu po dobu 7 až 10 dní. Způsoby usmrcení pstruhů jsou leknutí na vzduchu nebo na ledě. Chladící vliv ledu prodlužuje dobu, po kterou je umírající ryba při vědomí na skoro 15 minut od doby, kdy byla vyjmuta z vody. Již před 5 lety vládní poradní Rada pro welfare hospodářských zvířat doporučila, aby tato metoda byla zakázána. Přesto je stále široce používá. Jinou nelidskou metodou porážky lososů a pstruhů je omráčení oxidem uhličitým. Při koupeli ve vodě nasycené oxidem uhličitým sebou ryby mlátí. Přestanou se pohybovat po 30 sekundách, ale vědomí ztrácejí až po 4 až 9 minutách. Pokud jsou lososi usmrcováni přeříznutím žáber, hrozí nebezpečí, že se ryba pouze znehybní, ale vykrvácí při vědomí.
Ústup divoce žijících ryb Častá jsou prohlášení, že průmyslový chov ryb poskytuje alternativu k lovení divoce žijících ryb a tím je chrání. Opak je však pravdou. Ryby chované na farmách jsou krmeny divoce žijícími rybami. Na vyprodukování jedné tuny lososa na farmě je třeba tří tun ulovených ryb.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama