Hovězí, hovězí.....

13. července 2006 v 21:01 | Převzato z webu |  Masný a mléčný průmysl
Hovězí maso je svalovina speciálně vyšlechtěného, tzv. masného skotu. Jsou poráženi především jednoletí jateční býci a krávy, půlroční telata nebo víceletí býci; na maso jdou také vyřazené dojné krávy. I když se spotřeba hovězího poněkud snižuje, nijak tím není ovlivněna intenzita využívání zvířat a četnost komplikací způsobených ustájením, ošetřováním a krmením. Problémů nejsou ušetřena ani zvířata v relativně přijatelnějších extenzivních, pastevních výkrmech.
V intenzivních výkrmech je mladý skot odstaven od krav často již po dvou až třech měsících a ustájen pohromadě do výkrmné stáje. Krmí se koncentrovanou směsí obilovin, silážovaného sena a různých přídavků (včetně živočišných mouček, u nás již pouze rybích).
Zhruba po roce jde většina býčků na porážku (tzv. baby beef maso). Ostatní jsou dokrmováni do věku dvou (občas tří) let. Problémy zvířat jsou podmíněny nepřirozeným sociálním prostředím, ustájením a výživou spojenou s geneticky zvýšenou hmotností. Na tvrdé, výkaly a močí pokryté, podlaze těžká zvířata špatně stojí a trpí přerostlými a zanícenými paznehty, obtížně uléhají a často po hladké podlaze uklouzávají a zraňují se. Na malém prostoru dochází ve skupinách býků nebo krav k vzájemným konfliktům a vzrůstá sociální stres.
V současné době se u nás rozšiřuje i v Evropě značně propagovaný (a státní pokladnou dotovaný) extenzivní způsob chovu masného skotu. Některé chovy nesou nálepku tzv. ekologické - šetrné ke krajině i zvířatům -
a maso z nich je označováno jako 'bio', v současnosti je poměrně populární. Prospěšnost pastevních chovů, v nichž má skot relativně přirozené životní podmínky, však není jednoznačná: Může být zanedbávána hygienická a veterinární péče; není nezbytným pravidlem poskytovat zvířatům úkryt před nepříznivými povětrnostními vlivy, což je závažný nedostatek především v zimě u plemen pocházejících ze stájových podmínek; v zimě může být rovněž zanedbáno přikrmování a napájení zvířat. Převoz na jatka je zřejmě ještě více stresující než v intenzivních systémech, protože zvířata nejsou zvyklá na stísněný prostor, a navíc, pokud jde o bio maso, je specializovaných jatek pouze několik v republice, což prodlužuje délku transportů.
Transport na porážku bývá pro velký a těžký skot obrovským utrpením. S živým hovězím masem se stále častěji obchoduje na mezinárodní úrovni; také od nás jsou každoročně vyváženy desítky tisíc býků, krav a telat, (převážně do sousedního Německa, ale také až do Řecka). Několikadenní 'transporty za smrtí' jsou pro zvířata extrémně vysilující a mnoho z nich cestu nepřežije. Jenom při tuzemských převozech na jatka uhyne každoročně přes tisíc zvířat.







Krávy


Dnešní vysokoužitková kráva má za sebou přes 50 let intenzivního šlechtění na maximální dojivost. Zatímco ještě začátkem minulého století produkovala průměrná kráva zhruba 8-10 litrů denně, dnes z ní mohou být dostávány dvoj- i vícenásobné objemy mléka. Kráva tak podává extrémní výkony, které se v důsledcích silně negativně podepisují na jejím zdraví. Velkovýrobou mléka je zatíženo také její tele. Do procesu velkovýroby mléka je kráva uvedena v druhém roce života, kdy je uměle zapuštěna, aby se jí po devíti a půl měsících narodilo tele a byla tak odstartována tvorba mléka. Aby však tele nespotřebovalo příliš mnoho mléka, je od matky co nejdříve odstaveno, zpravidla již po několika hodinách po porodu. Tzv. laktace - tvorba mléka - dosahuje zhruba po měsíci svého vrcholu a trvá přes devět dalších měsíců. Krávy jsou dojeny obvykle dvakrát denně pomocí přístrojů. Období laktace je pro krávu nesmírně fyzicky náročné; již po dvou měsících od porodu je totiž opět zapuštěna, což společně s geneticky zvýšenou produkcí mléka vyžaduje enormní výkony jejího metabolismu. V takovém fyzickém vypětí je dojnice velmi náročná na správné krmení, dobré ustájení a také šetrné zacházení ze strany člověka. V současných velkochovech je velkým problémem správná výživa dojnic, kterou se stále nedaří řešit, zejména kvůli ekonomické náročnosti správného krmení vysokoprodukčních zvířat. Ještě téměř polovina chovů u nás využívá vazného ustájení, tzn. že dojnice je většinu svého života uvázána na jednom místě, kde je krmena a dojena; bez možnosti normálního pohybu nebo kontaktu s ostatními zvířaty, což podstatně zhoršuje její celkový zdravotní stav. Avšak také volné ustájení je v intenzivních podmínkách spojeno s řadou zdravotních problémů dojnic. Ty v dnešních velkochovech trpí nejčastěji bolestivými záněty vemene a paznehtů nebo důsledky působení dalších stresorů, (jako jsou např. letní vedra nebo hrubé zacházení ze strany ošetřovatelů). To působí také na snížené reprodukční schopnosti krav, tvořící dnes hlavní příčinu předčasného vyřazení zvířete. Vyřazována již po třetím nebo čtvrtém roce života je u nás téměř čtvrtina všech dojnic, z čehož téměř 4% činí úhyny. Kulháním u nás trpí přes 20% a zánětem vemene kolem 2,5% dojnic.
Krávy na produkci mléka
Úvod Divokým předkem tura domácího byl pravděpodobně pratur. Poslední jedinec tohoto divokého plemene uhynul v polských lesích v r. 1627. Tur domácí byl domestikován před tisíci lety a tur bezrohý byl chován již Egypťany. Dobytek/skot se využívá k produkci mléka, masa, někde i k tahu. Jeho další šlechtění je zaměřeno na neustálé zvyšování dojivosti, či masné užitkovosti. Dnes existují mléčná, masná a kombinovaná plemena skotu. Mléčnému průmyslu u nás již dominuje plemeno holštýnsko-frízské (s výrazně mléčným charakterem), ale velký podíl stále zaujímá plemeno české strakaté (s kombinovanou užitkovostí).
Proč se krávy chovají? Krávy jsou chovány na produkci mléka, z něhož se dále vyrábějí mléčné produkty - máslo, sýry, jogurty atd. Cílem je získat od jedné krávy co nejvíce mléka a každý rok zdravé tele. Krávy určené na produkci mléka nazýváme dojnice.
Kdy má kráva první tele? Ve stáří 2,5 let. Za dva až tři měsíce po porodu bude znovu inseminována (uměle oplodněna), aby za devět měsíců porodila další tele, poté bude znovu za dva až tři měsíce připuštěna a tento cyklus se stále opakuje až do úplného vyčerpání. Průměrná laktace (období mezi dvěma porody, ve kterém kráva produkuje mléko) trvá přibližně 280 dní a pak následuje období před porodem - stání na sucho (doba určená pro regeneraci mléčné žlázy před další laktací), které trvá zhruba dva měsíce a kdy kráva není dojena. Po mnoho měsíců je kráva současně intenzivně dojena a současně březí. Chovatelé se snaží jalovice zapouštět v co nejnižším věku, inseminovat krávy co nejdříve po porodu a zkracovat období stání na sucho. To vše sice vede k lepším ekonomickým výsledkům, ale také k přetěžování organismu a jeho následnému oslabování.
Jak se stane kráva březí? V přírodě se samice v říji (proces, kdy se jeden z vaječníků chystá uvolnit vajíčko a samice je pod vlivem hormonů ochotna se pářit) spáří se samcem a dojde k oplodnění.V nep­řirozeném systému intenzivního zemědělství je kráva inseminována (uměle oplodněna) vždy, když se objeví říje, čímž se úplně nahrazuje přirozené páření. Říji může být také vyvolána aplikací hormonů. Inseminaci provádí inseminační technik tak, že aplikuje pipetou semeno krávě do dělohy. Semeno, které je odebráno nejlepším býkům v inseminačních stanicích je rozděleno na mnoho dávek a uchováno v tekutém dusíku při hlubokém zmrazení několik let.
Kolik mléka kráva nadojí ? Moderní dojnice vysoce užitkového plemene, jako je holštýnsko-frízské, je schopna dát denně okolo 50 litrů mléka. Je to mnohonásobně větší množství, než by potřebovalo jedno tele ke své výživě.
Jak dlouho zůstává tele u své matky ? Tele je odebráno od matky do 12 hodin po narození, což způsobuje stres u obou. Je důležité, aby tele pilo první dny od své matky mlezivo, což je speciální mléko s vysokým obsahem protilátek. Výrazně se tím posílí jeho imunitní systém. Tele odebrané od matky dostává mléko nejprve z lahve a potom z kbelíku. Dnes je již většina telat ihned po porodu umístěna do venkovních boudiček, kde mají dostatek čerstvého vzduchu a slunce. Nejlepší jalovičky jsou vybrány jako chovné na obnovu stáda, ostatní jalovičky a býčci jsou určeny k výkrmu (telecí nebo hovězí maso).
Jak jsou krávy určené k produkci mléka chovány ? V naší republice existuje více možností. V některých případech přetrvávají systémy chovu z minulosti, kdy jsou krávy celoročně uvázány řetězem či obojkem u žlabu. Stele se zde zpravidla slámou. Krávy se dojí přímo na svém stání 2× denně. A tady se také telí přivázané bez možnosti pohybu. Kráva na tomto stání stráví celý svůj život a nemá tak možnost se vůbec projít. Nové typy kravínů a přebudované staré kravíny jsou již s volným ustájením. Dojnice se mohou volně pohybovat po stáji a odpočívat v zábranami odděleném loži. Na každou krávu by mělo připadat jedno lože. Nicméně někdy se boxy dělají kratší, aby krávy nekálely pod sebe, ale do uličky (z důvodu snazšího úklidu). Při tomto volném způsobu ustájení se stele slámou, nebo jsou v boxech gumové matrace. Zbytek stáje tvoří rošty nebo betonová podlaha. Někde mají krávy možnost pohybu ve výběhu nebo na pastvě. Dvakrát až třikrát denně chodí do dojírny, kde jsou dojeny dojicím zařízením. Krávy před porodem jsou převedeny do porodny, kde je jim umožněn volný pohyb, mají zde dostatek prostoru a slámy.
Jak jsou staré krávy poráženy ? Mnoho dojnic v intenzivním zemědělství je vyčerpáno již po porodu dvou až tří telat, nadměrnou produkcí mléka, nevhodným ustájením a špatným zacházením již ve věku 5 až 6 let. Tato zvířata jsou poražena a jejich maso končí v salámech a masových směsích. V přirozeném životě se kráva může dožít 20 let, rekord byl zaznamenán v Irsku, kde žila kráva 48 let.
Telata
Jak mladé jalovice, tak býčci jsou po odstavu chováni minimálně první tři měsíce odděleně, zpravidla v tzv. venkovních individuálních boxech. Poté jdou jalovice na další odchov a býčci většinou na výkrm. Část telat bývá porážena ve věku zhruba 6 měsíců na výběrové telecí maso.
Brzký odstav (v zájmu vyšších zisků z mléka) je pro tele drsným narušením jeho vztahu s matkou. Tele se velmi těžko adaptuje jak na venkovní individuální ustájení a jeho sníženou hygienu, tak na umělou výživu. Metabolické poruchy, problémy s končetinami nebo dýcháním jsou hlavními příčinami úhynu telat během prvních dvou měsíců života. V našich chovech hyne v průměru zhruba 10% narozených telat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ušáček.Z Ušáček.Z | E-mail | 11. srpna 2006 v 4:20 | Reagovat

Mým cílem je stát se vegankou. Blížím se k tomuto cíli opatrně, neboť jsem udělala vlastní zkušenost, která mě stála několik let přerušení vegetariánství. Dnes jsem již zkušená vegetariánka, a tak jsem právě dnes udělala prozatímní rozhodnutí. Případnou, ale stále ustupující chuť na mléko a mléčné výrobky uspokojím buď tím, že sáhnu po alternativních veganských produktech(sojové,ovesné,rýžové,kokosové mléko,tofu, )a v krajním případě si dojedu mléko koupit do Krišnova dvora. Tam totiž neuvidím ty hrůzu a stud vyvolávající obrázky jako na tomto webu.

2 Helena Helena | E-mail | 7. listopadu 2006 v 23:29 | Reagovat

Až si najdu čas na rozsáhlejší argumentaci, vypíšu ji zde. Každopádně tento článěk má daleko od pravdy - jsem student České zemědělské univerzity v Praze, Bc. chovatel a tedy vím, jak chovy skotu u nás skutečně vypadají. Na welfare je kladen takový důraz a tolik krav běhá po horách v rámci tzv. chovu krav bez tržní produkce mléka, že se mají rozhodně líp než já tady v paneláku. Fotky z jatek a jízd na kafilérku nevypadají lákavě, ale zvíře při porážce skutečně netrpí a transporty (minimálně) v rámci republiky jsou zvládlé dobře. Vždyť žádný chovatel nemá zájem, aby kus nedojel na porážku živý - v chovu skotu jde vyloženě o halíře, uživit se jen jím, bez třeba vedlejší rotslinné výroby, je téměř nemožné. Kde se na welfare kašle a kde jde jen o zisk je USA. Chovatel si smí sám provádět kupíraci ocasů (dle mě zcela zbytečnou - prý aby se vemeno nezanášelo mrvou), inseminace, injekčně podávat růstové hormony (což je u nás zcela zakázané !!!) a další úkony, které pokud jsou u nás povolené, tak je smí dělat pouze veterinář či vyškolený inseminátor.

Konkrétní dotazy ráda zodpovím mailem.

3 Petra Petra | E-mail | 19. července 2007 v 19:55 | Reagovat

Heleno, můžeš mi to prosim tě víc rozepsat v e-mailu na adresu Xdva@centrum.cz? To, co tu říkáš, mě dost zajímá. Po předčtení tohohle článku jsem totiž byla už skoro rozhodnutá dát k ochráncům hospodářských zvířat, tak mě ovlivnil. Ty opravdu víš, že jsou vlastně průmyslový chovy, aspoň u nás, humánní? A proč by si tu autor tohohle článku vymýšlel? Kontaktuj mě, prosím tě, vážně mě to zajímá. Zdraví Petra

4 Peťule Peťule | 9. prosince 2007 v 19:25 | Reagovat

Já si osobně myslím, že tento článek, který je zde uváděn, je stažen z jiného webu, který se zabývá tímto tématem a dospěla jsem k závěru, že pisatel(ka) neví vůbec nic o tom, jak vypadá chov skotu v dnešních podmínkách. Myslím si, že bysis nejdřív měl(a) zjistit, jak to doopravdy chodí.

5 vishnu vishnu | E-mail | 31. prosince 2007 v 18:38 | Reagovat

Peťule, v dnešní době samozřejmě existují ten správný chov skotu, ale ne úplně všude. A na to je třeba poukázat. A ne tvrdit, že je všechno v pořádku. Muslíš snad, že autoři tohoto Webu nemajéí na práci nic jiného, než slídit po jiných webech a dodávat sem neaktuální informace?

6 Domi Domi | 15. února 2008 v 13:43 | Reagovat

no to hnus to by nemely delat zadni lide je nechutne CHUDACI ZVIRATA !!!!!

7 Bekinka Bekinka | E-mail | 24. února 2008 v 20:19 | Reagovat

Ahojki lidiški!Scháním ňáký supe kamí co se přidaj ke mě a mé partičce a budeme společně bojovat za naše největší a nejvěrnější přátele-ZVÍŘÁTKA!Pokud by ste se chteli přidat a pomoci nebo se oto alespoň pokusit,tak nám napište na náš klubíkový E-mail:pomahame@atlas.cz

Nenutim Vás aby jste se k nám nutně přidali,ale když těm zvířátkům nepomůžem,může se stát...že za pár let již všechna vymřou.Já nevím jak vy,ale já bych si nedokázala představit že by tu nebyli....nebylo by to tu ňáký prázdný?Bylo!Víte já mám psa a nedávno mi umřel můj taťka.Jo zabili mi ho ti co neustále seděj někde v kanceláři na zadku a myslej si jak jsou v tom světě nenahraditelní!Ajsou to přeně ti co zabíjejí tato nevinná stvoření.A až tedy udělají něco pro svět,něco opravdu důležitého,co někomu pomůže a nebude zabíjet,potom budou nenahraditelní!Do té doby jsou to jen (tedy alespoň pro mě)kancelářští BLBI!Vím že se říká kancelářská krysa neba nekonečnej vůl ale ja myslím že i ty krysy,voli a bůhví co jiného,mají opravdu mnohem více inteligence než naši politici,bohatí šéfové a spousta dalších.

8 Lucie Lucie | E-mail | 14. září 2009 v 16:48 | Reagovat

[2]: Ahoj, souhlasím s Helenou. Jsem studentka VFU Brno se zaměřením na veterinární hygienu a ekologii a věřte nebo ne, sankce za nedodržení welfare nechce žádný chovatel riskovat. I při porážení je precizně dbáno na pohodu zvířat. Stres před porážkou výrazně ovlivňuje kvalitu masa, tím pádem množství peněz utržených za kilogram hovězího. Vegetariánství - proč ne. Ale proč takové fotografie a nepravdivé poznámky?

9 Lukáš Lukáš | 15. září 2009 v 16:13 | Reagovat

Ty fotografie mluví samy za sebe i bez poznámek. Je na nich zachycena realita bez pozlátka, ne jak se snaží skutečnost nazývat všechny ty "veselé krávy" a smějící se kuřátka z živočišných výrobků.
To že někde dodržují welfare zrovna když přijde předem ohlášená kontrola je sice hezké, ale to co se děje doopravdy za zdmi jatek se rozhodně "pohodou" nazvat nedá. Mám informace od svých blízkých, kteří měli tu možnost pracovat na jatkách jako brigádníci, a věřte, že podrobnosti vám sdělovat raději nebudu, běhá mi mráz po zádech jen na to pomyslím. Takže teorie má do praxe hodně daleko. Co se týče článků, většinou jde o překlady, to znamená že situace v nich popisovaná se může týkat například USA. U nás to ovšem o moc lepší není.

10 Kittanya Kittanya | Web | 27. března 2011 v 11:24 | Reagovat

Konečně článek, který je pravdivý. Bohužel, to se stává a na vině nemusí být jen zaměstanci, ale většinou je tomu tak z finančních důvodů. Ale některé pasáže jsou přiškrcené:
"Aby však tele nespotřebovalo příliš mnoho mléka, je od matky co nejdříve odstaveno, zpravidla již po několika hodinách po porodu."
To je hloupost. Mléko, které tele "spotřebovává" se nazývá kolostrum a má jiné chemické složení a fyzikální vlastnosti včetně chuti než zralé mléko. Mléko nezralé - tedy to kolostrum (5 dní po porodu) není určeno pro lidskou výživu. Odstav telat se řídí jejich vývojem. Telata po narození nemají schopnost trávit rostlinnou potravu, nemají dostatečně vyvinuté předžaludky, zejména bachor (zjednodušeně řečeno). Telata se odstavují, tedy už se jim nepodává mléko, ale rostlinná strava, zhruba po osmi týdnech nejdříve. Pak se odstavují do tzv. "školek". Každá věková skupina má svůj jídelníček šitý na míru, aby co nejlépe prospívala (kvůli ziskům).
Jiný "odstav", který zde naštěstí nebyl uveden, je vystavení právě narozených telat, která už se napila kolostra, na mráz. Nejlepší vývin termoregulace mají právě telata po narození. Tím, že je zemědělci "tyrani" vystaví na mráz, jim pomáhají si vytvořit co nejlepší termoregulaci. Taková telata jsou pak nejzdravější, a o to tu jde.

11 Kittanya Kittanya | Web | 27. března 2011 v 11:28 | Reagovat

Ehm, také mi tu chybí zdroje, odkud autor článku čerpal. Předpokládám, podle komentářů to není žádný odborník. Přijde mi sprosté vykrádat něčí znalosti a práci. Jediný odkaz, který tu je, je nefunkční.

12 Čechová Soňa Čechová Soňa | E-mail | 16. února 2012 v 10:11 | Reagovat

No řeknu jen jedno já sama jsem pracovala a pracuji v teletníku a vím jak to tam chodí stále se hádám o výživě teleta a vím že mám pravdu.Telátka mi tam umírají jen proto že hlavní zootechnik jedná podle amerického stylu a nekouká na zdaraví těch maličkých miminek které hned po porodu musím odvéz do boudy a místo aby je mamka napojila a zahřála jsou v téhle zimě venku a cpu je mlezivem s láhve .Pak se odehrává to co je že telata mají průjem a cpou se jim antibiotika nebo kapačky protože jsou podchlazené a já je zahřívám dekama.

13 Čechová Soňa Čechová Soňa | E-mail | 16. února 2012 v 10:22 | Reagovat

Budu reagovat kolostrum je velmi důležité pro narozené tele to je bez diskuzí.Odstav telat hned po porodu tak jak píšete není dobrý je to narušení jak pro to tele tak pro matku jak jsem zjistila tady se nejedná o to zda tele bude mít ihned po porodu do těhle mrazivých termoregulaci ono ji toiž nemá vyvinutou.Berte proboha to že každý jedinec není stejný mě to připadá že se bere tady kus jako kus hlavně že se něco narodí a kráva at je to prvotelka nebo druhotelka dává dostatečné litry mléka tady.Telata se krmí z láhve cpe se jim od narození strartér ačkoliv nemají vyvinutý bachor a cpe se jim voda takže 3 lity mléka 900g startéru a 1l vody se rovná průjmovitost nadmutí a úhyn

14 Gali Gali | 23. září 2015 v 9:25 | Reagovat

Holštýnský biftek je mou oblíbenou specialitkou z hovězího masa

http://www.ukazjakvaris.cz/recipe/holstynsky-biftek/

15 iva iva | E-mail | 16. února 2016 v 18:21 | Reagovat

[9]:"při porážce je dbáno na pohodu zvířat" to si fakt myslela vážně?být tebou vážně bych se zamyslela a styděla bych se. nevím jestli si dokážeš tuto situaci představit, ale evidentně ne.možná bys zasloužila být v příštím životě krávou...

16 Hynek Hynek | E-mail | 16. února 2016 v 20:38 | Reagovat

toto je odpověď podprůměrné populace. jsi chudák, dej si bacha aby si neskončil jako ten tvůj biftek...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama