Hlediska ekonomická a politická

27. dubna 2006 v 20:46 |  Důvody
Hlediska ekonomická a politická
Ochrana skotu na mezinárodní úrovni by byl mohutný krok k řešení světové potravinové krize. Ochranou skotu je možno mimo jiné eliminovat tyto nevýhody a dosáhnout těchto výhod:
1. Maso obsahuje více než 60 procent vody znečištěné mikroby, a proto je nesmírně drahý a málo hodnotný zdroj proteinů. Také pokud jde o jiné výživné látky, včetně minerálů, vitamínů a uhlovodanů, je maso slabý zdroj.
2. Na pozemku, kde se ,,vyprodukuje`` jedna tuna hovězího masa, je možno vyprodukovat za stejnou dobu deset až dvacet tun plnohodnotné potravy, vhodné pro přímou lidskou spotřebu, bez jakýchkoliv nevýhod spojených s produkcí masa. Z každých sto kilogramů sušiny požitých skotem se vrátí pouze 4 až 16 kg v podobě masa pochybné kvality, což je nanejvýš neúsporný a nákladný způsob získávání potravy.
3. Masožravec potřebuje asi čtyřikrát více zemědělské půdy než vegetarián. Dnešní produkce obilovin stačí zásobit obyvatelstvo celého světa 3 000 kaloriemi na osobu a den (denní spotřeba je 1 700 až 2 800 kcal) a přitom se využívá pouze 44 procent veškeré úrodné půdy. Že přesto tolik lidí hladoví, souvisí s tím, že velké množství rostlinného proteinu, který se produkuje v rozvojových zemích, se vyváží jako krmivo pro dobytek do průmyslových států. Kdyby patnáct milionů lidí snížilo svou spotřebu masa o jednu třetinu a nahradilo ji látkami rostlinného původu, bylo by možno zaručit proteinové zásobování dvanácti milionům lidí.
4. My, v bohatých zemích, můžeme bojovat proti hladu na světě tím, že se sami ve stále větší míře budeme snažit, abychom si pořídili proteiny prostřednictvím vegetariánské stravy. Z 20 milionů tun proteinu, jímž se v roce 1968 v USA vykrmoval dobytek, se získaly nazpět pouze dva miliony tun proteinu v podobě masa. 18 milionů tun, které byly promrhány, odpovídá 90 % celosvětového proteinového schodku během jednoho roku! Není tedy třeba žádné větší fantazie, abychom poznali, co znamená požívání masa v západním světě pro miliony lidí, kteří trpí hladem.
5. Další cenu, kterou musíme zaplatit za jedení masa, je ničení životního prostředí. Odpad z porážek je jedním z hlavních zdrojů způsobujících znečištění vodních toků. Jeden kilogram obilí vyžaduje pouze 16 litrů vody, zatímco k výrobě jednoho kilogramu masa je zapotřebí nejméně 2 500 až 6 000 litrů vody. Větší masný podnik potřebuje pro svůj provoz stejné množství vody, které by stačilo k zásobování města o dvaceti tisících obyvatelích.
6. Živá kráva poskytne člověku za svůj život průměrně 15 440 jídel, kdežto ze zabité krávy lze udělat jen 80 porcí masa.
7. Dokonce i vydržování krávy, která nedojí, je ekonomické, neboť hnůj, který takto získáme, je mnohem cennější, než tráva nutná k jejímu krmení. Zamyslíme-li se nad těmito údaji, je těžké pochopit, jak si někdo může dovolit nebýt vegetariánem. Výpočty tedy hovoří proti pojídání masa. Existují ovšem i jiná čísla, které je možno uvést například o zdravotní péči, ale nejde zde jen o statistiku, nýbrž o náš postoj k životu a k právu na život všech živých bytostí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 grondin grondin | Web | 22. června 2015 v 3:38 | Reagovat

půjčky na občanku brno [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama