Duchovní hlediska

27. dubna 2006 v 21:05 | Převzato z webu |  Duchovní a náboženské aspekty
Duchovní hlediska
"Ten (kdo jí maso) nemůže porozumět Bohu." (A.Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda, přednáška ze Šrímad Bhágavatamu, 28. května 1976, Honolulu, Havajské ostrovy) Vegetariánství lze vystopovat v původním učením všech náboženství světa. Časem však začaly být mnohé z jejich příkazů nesprávně vykládány, záměrně měněny či jednoduše vypouštěny.
Židovsko-křesťanská tradice
Ve Starém zákoně je vegetariánský životní styl popisován jako dokonalý. Kniha Genesis (1:29) uvádí: "A Bůh pravil, Dal jsem vám každou bylinu na zemi nesoucí semena i každý strom nesoucí ovoce se semeny; ty vám budou pokrmem." To je výrok jasně svědčící ve prospěch vegetariánské stravy. Kniha Exodus (20:13) přikazuje: "Nezabiješ". Původní hebrejský text praví "lo tirtzach", což je odvozeno ze slova "ratzach", vražda. Slovo pro zabíjení je "harog" - jinými slovy, zabíjení není zakázáno, ale regulováno, v souvislosti s jídlem předpisy tykajícími se oběti. Je však mozné zabíjet na obranu dharmy.
V Bibli lze samozřejmě nalézt také pasáže, kde Bůh lidem jíst maso dovoluje, jako například Noemovi a během Exodu. Téměř všechny tyto případy však byly vyjímkami, které by neměly být vytrhávány z kontextu ve snaze ospravedlnit pojídání masa z náboženského hlediska. Po potopě se Noe ocitl v tísni - veškeré rostlinstvo bylo zničeno a Bůh mu proto dovolil - nikoliv přikázal - jíst maso (Gen. 9:3). V Genezi 9:4 Bůh znovu upomíná, že se nesmí jíst maso obsahující krev, a následující dva verše jasně uvádějí, že lidé, kteří zabíjejí, budou na oplátku sami zabiti. Někteří vědci zjistili, že když Noe dostal svolení jíst každého živého tvora, bylo použito řeckého slova "herpeton", které doslova znamená "plaz". [4]
Řecké slovo pro maso zní "kreas" a ve spojení s Ježíšem Kristem není nikdy použito - slova přeložená jako "maso" jsou "trophe", "brome" a podobná, která znamenají obecně "jídlo" či "jíst". V celém Novém zákoně nenajdeme jedinou přímou zmínku o tom, že by Ježíš jedl maso. [5] To je v souladu se slavným Izaiášovým proroctvím o Ježíšově zjevení (Izaiáš 7:14-15): "Proto vám sám Pán dá znamení: Panna počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel. Bude se živit smetanou a medem, aby dovedl zavrhnout zlé a volit dobré." (Tím je přímo řečeno, že pojídání masa u člověka ničí smysl pro rozlišování. Druhá část verše je bohužel v Matoušovi 1:23 vypuštěna.) Ježíš přísně vyčinil farizeům slovy: "Kdybyste věděli, co znamená: Žádám milosrdenství a ne oběť, nezavrhovali byste nevinné." (Mat. 12:7) To očividně odsuzuje zabíjení zvířat, neboť tento verš pochází z Ozeáše 6:6 - "Žádám milosrdenství a ne oběť, poznání Boha více než zápalné oběti." (v Mat. 12:7 je opět druhá část textu vypuštěna). Nesmlouvavě se stavěl proti zvyku obětovat v chrámu zvířata a násilím z něj vyhnal prodavače volů, ovcí a holubů a také penězoměnce (Jan 2:14-16).
V Luk. 24:41-43 mu žáci nabídli rybu a medový plást a on si to vzal (jednotné č., můžeme se dohadovat, co).
Následující dva odkazy na ryby mohou vypadat jako protichůdné Ježíšovu kázání.
V Jan. 21:10,13 dal svým žákům rybu, ale sám ji nejedl. Existují na to různé názory. Podle jednoho Evangelia šlo o 'rybí rostlinu', druh řasy běžně konzumovaný v této oblasti. Druhý říká, že ryba (ichtys) má symbolický význam. Mohlo by také jít o pozdější interpolaci.
Je obtížné uvěřit, že Ježíš dával ryby svým posluchačům (Mat. 14:15-21 - nakrmení 5 000), neboť zde není zmínka o jakémkoliv opatření k vaření ryb.
A i kdyby Ježíš jedl ryby, neznamená to, že bychom ho měli napodobovat. Nejde o to napodobovat významné osobnosti, ale spíše následovat jejich pokyny - a neexistují žádné Ježíšovy pokyny jíst maso nebo ryby. Proč také poukazovat na toto takzvané jezení ryb? Ježíš dělal mnoho jiných věcí, proč nenapodobovat také je? Proč se nevzdat všeho majetku a nestat se cestujícím kazatelem? Neměli bychom si vybírat to, co se nám nejlépe hodí, abychom omluvili svůj smyslový požitek. Ježíš by nám neměl sloužit jako utěšovatel svědomí a ospravedlnění našeho smyslového požitku.
Lewis Regenstein: "...bylo-li Poslední Večeří pašijové jídlo - jak mnozí věří - je zajímavé, že zde není zmínka o tradičním jídle z beránka."
Zda Ježíš jedl Pašijového beránka při Poslední Večeři představuje pro mnohé velký problém. Ve své knize Why Kill for Food? anglický historik Geoffrey Rudd však vysvětluje, že pascha, židovské Pašije, připadly na sabat, tedy den _po_ ukřižování Ježíše. To je také plně podpořeno výzkumem Rev. V.A. Holmese-Gora.
Podle Mat. 3:4 odmítal maso i Jan Křtitel: "...a jeho potravou byl divoce rostoucí svatojánský chléb (lusky) a med divokých včel." (v řeckém originále "enkris", koláč z olejových pokrutin, "akris", lusky svatojánského chleba/med)
Jsou zde však drtivé důkazy o tom, že byl Ježíš vegetarián: Ne méně než sedm z Ježíšových dvanácti žáků odmítalo maso (o ostatních nemáme informace). To přirozeně odráží učení Ježíše, jako: "...služebník není větší než jeho pán..." (Jan 14:16).
Těchto sedm jsou:
1. Petr, "...jehož potravou byl chléb, olivy a rostliny..." (Clem. Hom. XII,6)
2. Jakub: Církevní otec Eusebius cituje církevního otce Hegesippa (asi 160 n.l.):
"...Ale Hegesippus, který žil ihned po apoštolech, podává nejpřesnější popis v páté knize svých pamětí. Píše: '...Jakub, bratr (či bratranec) Pána, byl následníkem ve vedení církve ve spojení s apoštoly. Všemi od doby našeho spasitele do dnešního dne byl nazýván Spravedlivý; neboť byli mnozí nesoucí jméno Jakub.
'Byl svatý od matčina lůna; nepil víno, silné nápoje ani nejedl maso. Břitva se nedotkla jeho hlavy, nepomazával se olejem a nepoužíval koupelny. Jemu samotnému bylo dovoleno vstoupit na svaté místo; neboť nenosil vlněný, ale lněný šat. A měl ve zvyku sám vstupovat do chrámu a často ho nacházeli jak na kolenou prosí o odpuštění pro lidi, takže jeho kolena ztvrdla jako velbloudí kvůli jejich neustálému ohýbání při uctívání Boha...'" (Eusebius, Církevní historie II, kap. XXIII,5-7, Nicejští a po-Nicejští Otcové křesťanské církve, Oxford, N.Y., 1890, díl I, str. 125)
Je zajímavé, že Hegesippus říká, že Jakub, bratr (či bratranec) Ježíše, byl svatý od matčina lůna, což by znamenalo, že Marie nejedla maso také a že ho nikdy jako dítě masem nekrmila. Pak by bylo zřejmé, že celá Ježíšova rodina a přirozeně i on sám byli vegetariáni. V tom smyslu je výrok církevního otce Eusebia "byl svatý od matčina lůna" velmi příznačný a poukazuje na vegetariánství Ježíše.
3. Tomáš: Apokryfní Skutky Tomášovy (kap. 20) popisují tohoto Ježíšova žáka jako asketu:
"Neustále se postí, modlí a varuje se jezení masa a pití vína, jí jen chléb se solí, pije vodu a nosí stejný šat v teplém počasí a v zimě, od nikoho nic nepřijímá a dává vše, co má, ostatním."
4. Matouš: "Je mnohem lepší být šťastný než žít vedle démona. A štěstí se nachází v praktikování ctnosti. Proto apoštol Matouš jedl semena a ořechy, ovoce a zeleninu bez masa. A Jan, který dovedl střídmost do krajnosti, jedl svatojanský chléb a med divokých včel..." (Klement Alexandrijský, Učitel, II.I,16: O jídle) (Povšimněte si zde silné Klementovy narážky na vegetariánství Jana Křtitele.)
5. Matěj (který nahradil Jidáše - Sk. 1:21-26). Jeho strava byla podle církevního otce Klementa Alexandrijského stejná jako Matoušova. (Klement/Stromata III,4,26)
6. Ondřej a
7. Juda: Ondřej (Petrův bratr, rodný i ve víře) a Juda z Betsaidy, původně dva z následovníků Jan Křtitele, museli následovat Křtitelovu odříkavou dietu. (viz. výše u Matouše)
Kromě toho existují pádné argumenty proti pojídání masa z řad mnohých otců rané církve: [6]
Apoštolský otec Papias (60-125) napsal: "...Nepřirozené pojídání masa je stejně znečišťující jako pohanské uctívání ďáblů s jeho obětmi a nečistými hodokvasy. Člověk, který se jich zúčastní, při nich jí bok po boku s žábly..." (písmo z druhého století "Clemente Homilies", Hom. XII)
Klemens Prudentius, první křesťanský skladatel hymnů, napomíná v jednom ze svých hymnů své křesťanské bratry: "...neznečišťujte si ruce a srdce porážením nevinných krav a ovcí... Je mnohem lepší být šťastným než mít v sobě ďábla, neboť štěstí lze nalézt pouze v ctnosti. Podle toho se také apoštol Matouš živil semeny, ořechy a rostlinami, a ne masem... není snad v souladu s mírností a prostotou živit se rozmanitými rostlinami, kořeny, olivami, mlékem, sýrem a ovocem?" (církevní otec Klement Alexandrijský, Titus Flavius Clemens, 150-220)
"...My, křesťanští vůdcové, se zdržujeme pojídání zvířecho masa abychom si podrobili svá těla. Nepřirozené pojídání masa má démonský původ." "...Žádné proudy krve mezi nimi (ranými křesťany) neproudí. Žádné vaření vybraných jídel, žádná těžkost hlavy. Není mezi nimi ani strašlivý zápach masa ani nepříjemné výpary z kuchyně..." (Sv. Chrysostomos, 347-404)
"Výpary z masa zatemňují světlo ducha... Těžko dosáhne ctnosti ten, kdo se vyžívá v masných pokrmech a hostinách..." (Sv. Basil, 320-379)
Také tehdejší pohanští pozorovatelé popisují rané křesťany jako vegetariány. Plinius, místodržící v Bíthynii (kde kázal apoštol Petr), označil rané křesťanství v dopise římskému císaři Trajánovi jako "...nakažlivou pověru [a její následovníky jako] zdržující se masa..."
Seneka (5 př. Kr. - 65 po Kr.), stoický filozof a učitel císaře Nerona, popisuje křesťany jako "...cizí kult nebo pověru (v podezření císaře), jež se vyhýbá potravě z masa..."
A Josefus Flavius o nich říká: "...Shromažďují se před svítáním a nemluví ani v nejmenším o světských věcech, ale odříkávají určité modlitby... a společně usedají, každý k jednomu talíři s jedním druhem neškodného jídla..."
Islám
V překladu "Hadíty" dr. M. Háfize Syeda zvaném "Tak pravil Mohamed" se žáci ptají Proroka Mohameda: "Opravdu existují odměny za dobro, které činíme čtyřnožcům a za to, že jim dáváme pít vodu?" Mohammed odpovídá: "Odměna přichází za dobro prokázané JAKÉMUKOLIV zvířeti." Zvláště sufismus jasně upřednostňuje vegetariánskou stravu. Známý světec Mir Dad řekl: "Každý, kdo jí maso jiné živé bytosti, za to bude muset zaplatit vlastním masem." Al-Háfiz B. A. Masri ve své knize "Vztah ke zvířatům v islámu" poukazuje na krutosti vůči zvířatům páchané ve jménu náboženství. Na citacích z Koránu a učení Proroka Mohammeda ukazuje, že všechny formy rušení zvířat, včetně držení ptáků v klecích, se považují za hříchy. Islám podle něho dokonce zakazuje i kácení stromů.
Více na toto téma: Vegetarianism in Islam (anglicky)
Buddhismus
Buddha stanovil principy "ahimsy" (nenásilí) a vegetariánství za základní kroky na cestě seberealizace. V "Lankavatára sútře" uvádí: "Aby nepůsobili strach živým bytostem... nechť se žáci zdrží pojídání masa... potravou moudrého je to, čím se živí "sádhuové" (světci); není to složeno z masa. ...V budoucnosti se mohou vyskytnout pošetilci, kteří budou tvrdit, že jsem dovolil jíst maso a že jsem je i sám jedl, ale... jíst maso jsem nikomu nedovolil, nedovoluji a nedovolím - v jakékoliv podobě, jakýmkoliv způsobem a kdekoliv; je to všem bezpodmínečně zakázáno." Tvrzení, že Buddha zemřel následkem požití zkaženého masa, je tedy třeba považovat za velké nedorozumění. Původní slovo v jazyce páli, které je často chybně překládáno jako "vepřové maso", zní "sukara-madava". Správné slovo pro "vepřové maso" by však bylo "sukara-mamsa". "Sukara-madava" znamená "prasečí pochoutka" neboli lanýž. Většina dnešních učenců v oboru buddhismu se přiklání k názoru, že teorie o tom, že Buddha jedl jako své poslední jídlo vepřové maso, postrádá jakýkoliv vědecký podklad.
Védská tradice
Védská písma starověké Indie (historicky starší než buddhismus) také zdůrazňují jako etický základ vegetariánství nenásilí. Manu-smrti (5.49) varuje: "Nechť se člověk poté, co dobře rozvážil původ potravy z masa a krutost poutání a zabíjení vtělených bytostí, zcela vzdá pojídání masa." Od vládnoucí moci se očekávalo, že dohlédne na to, aby se nerozšířilo násilí: "Ten, kdo sní lidské maso, maso koně či jiného zvířete a připraví ostatní o mléko tím, že zabíjí krávy, pokud od toho takový zloduch neupustí ani přes použití jiných přesvědčovacích prostředků, neměl bys váhat mu setnout hlavu, ó králi." (Rg Véda 10.87.16)
Všechny živé bytosti jsou duše uzavřené v těle. V Bhagavad-gítě Pán Kršna popisuje duši jako zdroj vědomí a aktivní princip v těle každé živé bytosti. Duše v nižší než lidské formě života automaticky přechází do vyššího druhu, až nakonec dospěje do lidského těla. Pouze v něm může obrátit své vědomí k Bohu a po smrti se vrátit zpátky do duchovního světa. Zabití zvířete přeruší jeho přirozený postup a vrah se za tento hřích nevyhne příslušné reakci. Týká se to však pouze osoby, která zvíře zabije? Podle Mahábháraty (Anu Parva 115.47) zní odpověď "ne": "Ten, kdo maso koupí, páchá násilí ("himsa") svým bohatstvím; ten, kdo je jí, se prohřešuje svou chutí a ten, kdo zvíře zabije se dopouští "himsy" jeho svázáním a zabitím. Existují tedy tři druhy zabití. Ten, kdo maso přinese nebo pro ně pošle, ten, kdo usekne údy zvířete, a ten, kdo maso kupuje, prodává a vaří - ti všichni jsou považováni za pojídače masa."
Sám Kršna vysvětluje v Bhagavad-gítě (5.18), že duchovní dokonalost znamená vidět rovnost všech živých bytostí. "Pokorný mudrc nedělá díky pravému poznání rozdíl mezi vzdělaným a laskavým bráhmanem, krávou, slonem, psem a pojídačem psů (vyvrhelem)." Dále nás nabádá přijmout zásadu duchovního vegetariánství: "Pokud Mi někdo s láskou a oddaností obětuje list, květ, plod nebo vodu, přijmu to." (BG 9.26)
Jednoduchý život a vznešené myšlení jako alternativa
Přestože většina současného náboženského myšlení je založena na iracionálním sentimentu, opravdová seberealizace neboli duchovní vědomí je pevně založena na logickém a vědeckém přístupu ke světu, ve kterém žijeme. Vědecký a praktický přístup k vědeckým základům ochrany krav lze nalézt ve starobylé védské civilizaci v Indii. Před více než 5000 lety, kdy védská kultura a věda převládala, byla základní společenskou jednotkou rozšířená rodina. Její majetek představoval dům pro tři či více generací, pozemek dostatečně velký na to, aby umožnil soběstačnost, a alespoň jedna kráva zajišťující mléko. Voli mleli obilí tak, že otáčeli kolem žentouru, a zajišťovali také dopravu lidí a zboží. Kravské mléko se zpracovávalo v mnohé mléčné výrobky a kravský hnůj a moč se se používaly jako dezinfekční a čistící prostředky, palivo pro vytápění a vaření, lék a hnojivo. Zvířata se nezabíjela. Jelikož kráva lidem dává mléko, védská věda ji považuje za stejně úctyhodnou bytost jako je matka, která své dítě kojí vlastním mlékem. Zabití krávy se proto považuje za rovnocenné zabití vlastní matky. Život byl založen na zemědělství a ničím se neplýtvalo. Zvířecí a lidské výkaly a moč se používaly k hnojení půdy a nikdy neznečišťovaly vodu, jako je tomu v moderní civilizaci. Védský systém předepisoval, že výkaly a moč nesmějí přijít nikdy do styku s vodou, ale musí být uloženy do země, která se tak zúrodňuje. Tento systém civilizace je založen na určitých přírodních, duchovních zákonech, a vyznačuje se proto dokonalou rovnováhou a "trvalou udržitelností". Post-védské civilizace na Východě i na Západě se od nich bohužel postupně odchylovaly a považovaly je za přežilé a primitivní. To však vedlo k jejich úpadku a nakonec k zániku. Zdá se, že naše současná západní civilizace v tomto ohledu došla nejdále...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ras Tosh Ras Tosh | E-mail | 13. září 2006 v 20:03 | Reagovat

Tady se sice poukazuje na to že křesťanství skrz Ježíše bylo původně vegetariánské, nicméně...součástí křesťanství je i Starý zákon a tam se zvířata zabíjela po stovkách jako oběti Bohu - tímhle nemluvím proti vegetariánství (sám jsem vegetarián), ale tady je to bohužel použito dost nešťastně...

2 Lukáš Lukáš | E-mail | 14. ledna 2007 v 21:40 | Reagovat

Máš pravdu. Křesťanství jako takové je zaměřeno pouze a jen na člověka. Jsem ateista a tento článek je zde pro zajímavost.

3 Kristýna Kristýna | 28. června 2007 v 11:44 | Reagovat

Kolem té Bible jsou asi dost spory...já si přečetla, že Ježíš s apoštoly jedli při poslední večeři beránka, a že stravou Jana Křtitele byl med a kobylky. Ale samozřejmě jsou různé překlady a ne všechny přesné, takže jistý si asi nemůže být nikdo.

4 vishnu vishnu | E-mail | 20. prosince 2007 v 18:33 | Reagovat

Můj osobní názor je ten, že při rozhodování se pro (ne)vegetariánskou a (ne)veganskou stravu by ělověk se neměl řídít doktrínou toho či onoho náboženství, Už jen to, že někdo je věřící a někdo ateista rozhodně nenahrává tomuto sytému, tedy odvolávání se na různá náboženství. Žijeme tady na Zemi více či méně spjati s přírodou všichni a tak je věcí každého z nás jednotlivého, pro co se rozhodneme, co vyzkoušíme.

Na závěr ještě poznámku. Člověk má tendenci věřit tomu, co vidí, co může vnímat. Bůh vidět není, Ale zcela viditelná a uchopitelná je příroda, Pro věící výtvor Boha, pro ateisty výsledek fyzikálních jevů a evoluce. Ať tak či onak, přírodu jsme schopni vnímat všichni,a tak máme možnost přemýšlet o všech činech, které v přírodě během svého života konáme.

5 vishnu vishnu | E-mail | 31. prosince 2007 v 3:17 | Reagovat

si mimo mísu.křesťanství nepodporuje vegetariánství. To je náboženství zaměřené na člověka. O kterém tvrdí, že má duši a spasitelný. Kdežto zvíře označuje křesťanství za bytost bez duše, tedy nespasitelnou.

6 vishnu vishnu | E-mail | 1. ledna 2008 v 16:41 | Reagovat

Tvé názory jsou vskutku fundované. Navíc jsi ještě tak drzý, žs píšeš pod mým nickem. Co když to teď začnu dělat já?

7 vishnu vishnu | E-mail | 2. ledna 2008 v 20:54 | Reagovat

TO TŘI HVĚZDIČKY.   víš, co si asi myslím, viď?  :-)))))))))

8 kokoška kokoška | Web | 11. března 2008 v 11:31 | Reagovat

Jen na okraj: Jan Křtitel nebyl vegetarián, neboť jedl kobylky.

9 Lukáš Lukáš | E-mail | 11. března 2008 v 15:47 | Reagovat

Díky za info...jen jsou ve článku citovány pasáže "Podle Mat. 3:4" a za ty nikdo ručit nemůže...ona samotná bible je dost kontroverzní, a lze s úspěchem polemizovat zda ty či ony postavy byly smyšlené či nikoliv, natož se dohadovat o tom co kdo jedl...Jak jsem již jednou psal - je to tu čistě pro zajímavost a pro úplnost, nechť si každý utvoří vlastní názor...

10 David David | E-mail | 18. března 2008 v 10:30 | Reagovat

Dokazovat, že křesťanství či judaismus podporuje nebo že Bible dokazuje vegetariánství je přinejmenším dost nešťastné. Většina "důkazů", které jsou zde přinášeny jsou přesně tím, před čím autor varuje - tedy texty vytrženými ze souvislosti a navíc s velmi povrchní znalostí dobového pozadí.

Bible vegetariánství neřeší. Problém vůbec nesouvisí s náboženstvím. Dokazování je vedeno čistě snahou najít argumenty pro podporu vegetariánské ideologie.

Tím nechci tento (vegetariánský) způsob života jakkoliv hanět. Jen si myslím, že by k jeho propagaci nemělo být zneužíváno lži.  

Osobní názor: hledali bychom nějakou paralelu - pak právě možná tu rajskou. Vegetariánství, podobně jako kult zdraví, mládí a jiné podobné ideologie je výrazem touhy lidí po neodcizeném, neproblematickém splynutí s přírodou (dala by se k tomu řadit i touha dosáhnout nirvány). Bible jen moudře ukazuje, že v tom je neřešitelný rozpor. A že jediná cesta je unést tento život (i s jeho negativy), neutíkat do náhradních řešení a zkratek.

11 Martin Martin | E-mail | Web | 16. dubna 2008 v 20:21 | Reagovat

Ahojky hezké stránky. Pokud budete chtít můžete se mrknout i na mé www.skola-esoteriky.cz  snad Vás taky něco zaujme. Hezký den přeje Martin

12 Ondřej Ondřej | 15. května 2008 v 14:47 | Reagovat

David to vystihl docela pěkně. Co se týká buddhismu, je to obdobné. Buddha nikomu nic nezakazoval, dával jen doporučení. Když to vezmu z opačného konce, buddhista v tom má jasno, ale proč vegetarián, když má svou víru, potřebuje k tomu co dělá nějaké posvěcení od Buddhy, Ježíše, nebo nějakého učení?

13 Lukáš Lukáš | 19. května 2008 v 10:05 | Reagovat

A kde jsi vzal, že vegetariáni potřebují nějaké posvěcení, či dokonce víru? Vegetarián je vegetariánem proto, že racionálně uvažuje a podle toho i koná, narozdíl od veškerého náboženství.

Já osobně bych víru s vegetariánstvím nespojoval, podle mě s tím nemá nic společného. Tyhle články jsou zde jen pro úplnost, převzaty z jiného webu.

14 dvoupaprsek dvoupaprsek | 27. května 2008 v 17:31 | Reagovat

SOUHLASÍM S LUKÁŠEM. K tomu, aby lidé přišli na tu holou skutečnost,že maso a masné výrobky pochází vždy ze zabitých zvířat, není třeba žádného náboženství a ani dokonce víry.

15 Jaroslav Jaroslav | 2. září 2008 v 8:34 | Reagovat

Také souhlasím s Lukášem a dvoupaprskem, proč dělat z jednoduchého složité.

16 vegan vegan | 9. ledna 2009 v 19:07 | Reagovat

,,kto je,je pre boha kto neje,neje pre boha,,listy pavlove biblia,

17 i.draxler i.draxler | E-mail | 11. května 2009 v 19:31 | Reagovat

Sem napište komentář

18 Protector Protector | 2. června 2010 v 15:30 | Reagovat

Pochybujem, že vegetariáni potrebujú hľadať argumenty pre ich rozhodnutie v Biblii, skôr si myslím, že práve tzv. "Kresťania" používajú Bibliu ako obhajobu pre uspokojenie svojich chuťových buniek. Preto sa tento článok snaží ukázať, že nemajú pravdu.
Tak či onak výborný článok o vegetariánstve a kresťanstvu je tu: http://www.vegetarian.cz/ostatni/cesta%20za%20jesusv1.html
Napísal to kňaz, ktorý je hodný titulu Kresťan.
A dnešné náboženstvá by mali byť učenia jednotlivých ľudí ako bol Ježiš, Buddha a podobne. A to znamená, že ak oni viedli cestu nenásilia a vegetariánstva, tak potom to má s náboženstvom spoločné dosť veľa.

19 resolutni resolutni | 23. února 2011 v 17:39 | Reagovat

http://online.bible21.cz/index.php

Jeden z jeho učedníků, Ondřej, bratr Šimona Petra, mu řekl: 9„Je tu jeden chlapec, který má pět ječných chlebů a dvě rybky. Ale co je to pro tolik lidí?“
10Ježíš však řekl: „Zařiďte, ať se lidé posadí.“ Na tom místě bylo hodně trávy, a tak se posadili v počtu asi pěti tisíc mužů. 11Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky a rozdával sedícím; také ryb rozdal, kolik jen chtěli.

20 yas yas | 27. února 2011 v 14:19 | Reagovat

myslim, ak niekto veri v boha, v existenciu duše a vnima duchovnu jednotu a   duchovnu lasku nepotrebuje výroky žiadnych svetcov, pretože tie prepismi a tlačou prešli mnohými rukami a teda aj myslou mnohým ludi,takže aj "jemnou "modifikáciou. dnes sa už asi ťažko dozvieme čo ako presne bolo a kto čo presne povedal. základnou podminkou je bohu sa oddať, veriť mu a on nam každemu osobne dá odpoved na klučove otázky,ktorej porozumieme len my osobne.
v historických udajoch si každý nájde svoje na potvrdenie svojej teorie.neskutočne roznorode cesty mysle si vždy nájdu cestu k svojmu stolu s potravou..
my rozne duše v telách, tak ako oni su duše v telách. jedzme sa, nejedzme sa, podla toho kam mame namierene..
prajem priatelstvo s vlastnou myslou :)

21 KERRSelma KERRSelma | E-mail | Web | 4. ledna 2012 v 23:23 | Reagovat

Houses are quite expensive and not every person can buy it. However, <a href="http://goodfinance-blog.com/topics/mortgage-loans">mortgage loans</a> was invented to support people in such kind of situations.

22 Merlin Merlin | 19. března 2015 v 1:29 | Reagovat

Adam a Eva měli zprvu syny Kaina a Abela, Kain byl pěstitel, Abel chovatel (pasák ovcí). Kain na boží oltář obětoval plodiny země, Abel obětoval tučné ze svých prvorozených ovcí (copak asi dělal s libovým?). Sestoupivší Hospodin se věnoval výhradně (masovému) oltáři Abelovu a Kainův oltář s plodinami zcela ignoroval (ano byli jsme stvořeni k obrazu jeho, jak nahoře, tak i dole) což býložravého Kaina rozezlilo natolik, že chovatele Abela, svého bratra, úkladně zavraždil. Nevraživost lidu býložravého vůči lidu masožravému se tak vyskytuje již na počátku světa, v první generaci lidí na zemi. Bůh však jednoznačně preferuje maso ("libá vůně pro hospodina"), nejspíše i proto nás obdařil špičáky, jedním žaludkem a krátkým střevem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama